Práce s chybou

Jednou z důležitých charakteristik konstruktivismu je vztah k chybám žáka;konstruktivismus nepovažuje chybu za selhání, ale za příležitost k učení, za výzvu. Pozornost je věnovaná nejensamotnému rozvoji kognitivních dovedností, ale také metakognici, tedy schopnosti se učit. Žáci získané vědomosti zobecňují a začleňují do vlastních kognitivních struktur. Konstruktivismus po žácích vyžaduje nikoli formální znalosti, ale znalost souvislostí a schopnost integrovat poznatky do větších celků a struktur, popř. poznatek prakticky aplikovat. Šmídová se spolupracovníky ve vztahu konstruktivistického pojetí k CLIL upozorňují na jeden důležitý aspekt;  ve výuce s využitím CLIL je konstruktivistický přístup důležitý u těch žáků, kteří dosud nemají dostatečné jazykové vybavení, aby dokázali přijmout komplexní poznatek. Postupné začleňování do systému je základem pro to, aby si žák skutečně osvojil koncepty a neučil se pouze bezmyšlenkovité napodobování v cizím jazyce.  „Konstruktivistický přístup zároveň díky důrazu na komunikaci mezi žáky nabízí přirozený kontext pro rozvoj jazykových dovedností, což je základem CLIL.“(Šmídová et al., 2012, s. 23).

Každý pedagog zajišťující výuku odborného předmětu pomocí CLIL se setká s obtížemi na straně žáků. Ke způsobům vedoucím ke zmírnění obtíží patří uzpůsobení stylu výuky i výběr učiva vhodného pro CLIL ze strany učitele, správně zformulované zadání úkolu, zvolení adekvátní metody a postupy. V rámci jazykové pomoci může učitel nabídnout jazykové referenční rámce, tj. např. modelové začátky vět, ustálenou strukturu gramatického jevu, který žák obměňuje ad. V CLIL je důležitý tzv. scaffolding, tj. různé prostředky učitele používané k tomu, aby žákovi usnadnil učení, čímž se myslí různé verbální i neverbální formy reprezentace, jako jsou vizuální pomůcky, plakáty se slovíčky, grafické organizátory aj. Scaffolding je didaktická strategie podpory žákova učení, v jejímž základě stojí známá Vygotského teorie zóny nejbližšího vývoje; „spočívá v tom, že se žákovy dostane přesně takové pomoci a podpory, jakou potřebuje pro úspěšné zvládnutí určité, adekvátně zvolené učební úlohy“ (Chocholatá, 2012, s. 47).

V hodnocení v CLIL by se učitel měl zaměřit zejména na hodnocení odborných dovedností a znalostí. „Více než jazyková správnost je důležitá přirozenost žákova projevu (jeho srozumitelnost) a způsob osvojení učiva. Žák musí být podporován v tom, že žádoucí je i projev s chybami.“[1]

[1] CLIL aneb přirozené použití cizího jazyka pro reálnou komunikaci. [online] Národní ústav vzdělávání. [cit 2015-10-18]. Dostupné z WWW: http://www.nuv.cz/vystupy/clil-aneb-prirozene-pouziti-ciziho-jazyka-pro-realnou