Obsah košíku
Váš košík je prázdný!
Podmenu
CLIL x bilingvismus
Pojem bilingvní lze doslovně přeložit jako dvojjazyčný, tj. užívání dvou jazyků, a to mateřského a cizího. Bilingvní vzdělávání může v nejširším slova smyslu znamenat používání dvou jazyků ve škole nebo jiném vzdělávacím kontextu. Tento typ vzdělávání má dlouhou tradici zejména v zemích, kde existuje více oficiálních (úředních) jazyků, např. v Lucembursku již od roku 1843 (Šmídová et al., 2012, s. 8 – 9).
Pro český vzdělávací kontext je tedy nutné CLIL odlišit od bilingvního vzdělávání, které označuje výuku nejazykového předmětu v cizím jazyce. Hlavní odlišnost spočívá ve skutečnosti, že v případě bilingvního vzdělávání se předpokládá taková úroveň jazykové kompetence studentů a učitelů, která výuku v cizím jazyce na požadované úrovni umožní. Studenti jsou většinou cíleně jazykově připravováni a v mnoha případech i vybíráni pomocí přijímacích procedur do škol, které nabízejí bilingvní programy.[1] V České republice tyto programy nabízejí především bilingvní gymnázia. Některé školy mají výuku jednotlivých předmětů v cizím jazyce; v tomto případě školy musí splnit požadavky vyplývající z Pokynu ministra MŠMT k postupu při povolování výuky některých předmětů v cizím jazyce čj. 527/2008-23 (který se však na vyučování s využitím CLIL nevztahuje).
Náš vzdělávací systém vymezuje bilingvismus prostřednictvím kompetencí, tj. mírou zvládnutí jazyka L2 (úplné zvládnutí obou jazyků, úroveň rodilého mluvčího, schopnost produkovat smysluplné výpovědi v jazyce L2 ad.). Jak však upozorňuje Sepéšiová, problematika bilingvismu a multilingvismu jako cílové politiky EU v návaznosti na jednotlivé národní politiky v oblasti cizojazyčného vzdělávání prochází neustálými redefinicemi; kritéria rozhodování by měla vycházet ze situací, co je pro dítě výhodné z psychologických, jazykových, pedagogických a sociologických důvodů (srov. Sepéšiová, 2012, s. 21-22).
Jako konkrétní příklad bilingvního vzdělávání uvádíme Slovensko. Pokrivčáková ve své práci publikovala data o dvoujazyčném vyučování na Slovensku. Bilingvní vyučování má dvě základní roviny: 1) vyučování v jazyku národnostní menšiny na základě příslušné legislativy; 2) bilingvní vyučování v jazycích, které připouští slovenská školská legislativa (angličtina, němčina, ruština, francouzština a italština). Co se týče výuky národnostních menšin, ve školním roce 2012/2013 se vyučovalo současně ve slovenštině a maďarštině v celkem 65 školách (27 ZŠ, 7 střední škola s maturitou a 31 střední škola s výučním listem). Bilingvní vyučování ve druhé verzi je zprostředkováno na 56 slovenských školách, přičemž ve 27 těchto škol se vyučuje kombinace mateřský jazyk + angličtina, šest škol organizuje bilingvní vzdělávání ve španělštině, 4 školy ve francouzštině a 4 zbylé v němčině (Pokrivčáková, 2013, s. 14- 16).
[1] VOJTKOVÁ, N. Integrovaná výuka jazyka a nejazykového předmětu (CLIL) na českých školách. [online] Pedagogická fakulta MU [cit 2015-09-30]. Dostupné z WWW: http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:mPebJjgYzkYJ:educoland.muni.cz/down-738/+&cd=1&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&client=opera
