CLIL a jeho typy

V evropském kontextu se CLIL vyučuje ve dvou hlavních formách, hard CLIL a soft CLIL.

V případě tzv. hard CLIL se jedná o výuku, v níž část osnov nebo celý předmět jsou vyučovány v jiném než mateřském jazyce, např. matematika na gymnáziu je vyučována v angličtině. Výuka je v tomto případě realizována aprobovaným učitelem matematiky, obsahový cíl výuky odpovídá školskému vzdělávacímu programu.  Tato forma je tedy primárně realizována učiteli nejazykových předmětů.

Vice versa je tomu u tzv. soft CLIL, v němž se na výuce podílejí aprobovaní učitelé cizích jazyků začleňováním tematického obsahu daného nejazykového předmětu s tím, že výběr obsahu je podřízen výuce cizího jazyka. Příkladem může být výuka tematicky zaměřená na literární dílo H. Balzaca v hodině francouzštiny (srov. Šmídová et al., 2012, s. 11-13).

Jiné dělení CLIL z hlediska zapojení jazyka L2 do výuky nejazykového předmětu přináší Hanušová, která rozlišuje čtyři úrovně: 1) zaměření spíše na jazyk - povrchové mezipředmětové propojení; 2) integrace jazyka a prohloubení nebo opakování obsahu; 3) integrace jazyka a nového obsahu; 4) bilingvní vzdělávání - celý obsah vyučován v cizím jazyce.[1]

Vojtková s Hanušovou uvádějí souhrnně některé důležité charakteristiky CLIL:

  • Přístup CLIL je sice jedním z typů bilingvního vzdělávání (viz níže), jeho podstatou však není vyloučení mateřského jazyka z vyučování; naopak je žádoucí, aby žáci, kteří projdou výukou vedenou podle principů CLIL, zvládli terminologii učiva v odborném předmětu i ve svém mateřském jazyce.
  • Z výše uvedeného implikuje, že část výuky v CLIL je vždy vedena v mateřštině a část v cizím jazyce; přesný poměr ale stanoven není (výzkumy podle autorek uvádějí, že pokud má CLIL prokazatelně ovlivnit výuku předmětu a jazyka, měl by se cizí jazyk využívat alespoň ve 25 % celkového objemu výuky).
  • Výuka CLIL by neměla nahrazovat hodiny cizího jazyka. Typicky je výuka nejazykového předmětu vedena učitelem tohoto předmětu a ten by neměl suplovat roli jazykáře. Znamená to, že například v rámci CLIL většinou není hodina zaměřena na zvládnutí gramatických jevů (gramatika by však neměla být podceňována).
  • Probírání části látky z odborného předmětu ve výuce cizího jazyka není nejvhodnějším přístupem v CLIL (srov. Vojtková, Hanušová, 2011, s. 9-10).

Vraštilová s Pištorou v kontextu poslední věty uvádějí, že CLIL je založen výhradně na předmětu. Nejazykový předmět směřuje vyučujícího, jakým způsobem cizí jazyk využije. Jazyk je pouze jednou, v tomto kontextu spíše sekundární částí procesu. Autoři uvádějí základní rozdíly ve výuce cizího jazyka a přístupu CLIL. V jazykových hodinách je důraz kladen na řečové dovednosti, tedy na poslech, mluvení, čtení, psaní, jako na součást i cíl výuky. V předmětových CLIL hodinách jsou tyto čtyři řečové dovednosti prostředkem k získávání nových informací a k demonstraci porozumění předmětu; cizí jazyk je zde zprostředkovatelem obsahu odborného předmětu (srov. Vraštilová, Pištora, 2014, s. 6).

Pokud se pokusíme o předběžné, schematické nastínění výuky CLIL v České republice, můžeme společně s Čaňkovou konstatovat, že na 1. stupni se se zpočátku uplatňují tzv. language showers (jazykové sprchy - viz níže), později dojde na integrované předměty (celé hodiny vyučované CLIL). Volba vhodného obsahu vychází z vlastností vzdělávacího oboru, zvláště v oblasti názornosti a konkrétnosti obsahu. Hard CLIL by měl být vyučován učiteli s aprobací v jazykovém či nejazykovém předmětu, ideální je spojení obou oborů. U výuky soft CLIL se jako pozitivní ukazuje, že jazykové učebnice v poslední době na CLIL reagují a zahrnují do svého obsahu stránky věnované mezipředmětovým přesahům, např. série Read and Discover z Oxford University Press (srov. Čaňková, 2011, s. 5-6).

Language showers

Výše jsme nastínili, že před samotným uplatněním CLIL se používají tzv. language showers, kdy se v průběhu hodiny vkládají kratší úseky vyučované jazykem L2. Určitou modifikací je classroom language, tj. pokyny a instrukce v cizím jazyce potřebné pro vedení hodiny v tomto jazyce (srov. Vraštilová, Pištora, 2014, s. 7). Tento přístup se v současné době využívá zejména na 1. stupni základní školy. Jedná se o jakousi „soft variantu“ soft CLIL;  občasné vstupy cizího jazyka do nejazykového předmětu, popřípadě instrukce v cizím jazyce.

Jako příklad můžeme uvést ZŠ Plamínkova v Praze, kde se zaměřují na rozvíjení funkčního bilingvismu již na prvním stupni výše uvedeným přístupem. Učitelé prvního stupně k tomuto účelu využívají učebnice New Discovery Island, obsahující pasáže zaměřené na CLIL. Cílem je připravit žáky k tomu, aby v 5. třídě byli schopni absolvovat výuku předmětu pracovní činnosti v anglickém jazyce.[2] Didaktické materiály vycházejí z učebnice Our Discovery Island, k jejímž charakteristickým prvkům patří podle vydavatelů ucelená výuka (dobrodružství na tematických ostrovech rozvíjející kognitivní, emocionální a sociální dovednosti), autentičnost, opakování (písničky, říkanky a hry podporující základní slovní zásobu a gramatické procvičování) a motivace (příběhy, postavy a aktivity, které děti zaujmou).[3]

Tomanová na základě vlastní pedagogické zkušenosti popisuje rozdíl mezi používáním CLIL a language showers; při aplikaci CLIL u autorky oproti využívání „pouze“ „language showers“ (jazyková sprcha) jako by nastalo „immersing“ - jakési ponoření do jazyka. Podle autorky je CLIL jedna z cest, která může vyučující i žáky časem vyvést z „české“ angličtiny blíže k originálu (srov. Tomanová, 2012, s. 76 – 77).

[1] HANUŠOVÁ, S. (2012). CLIL v ČR a zahraničí. [online] Vysočina Edukation. [cit 2015-11-17]. Dostupné z WWW: http://www.vys-edu.cz/vismo/fulltext.asp?hledani=1&id_org=600139&query=CLIL&submit=Hledat

[2] CLIL ve výuce 1. a 2. stupně. [online] ZŠ Plamínkova. [cit 2015-11-11]. Dostupné z WWW: http://www.plaminkova.cz/studium/clil-ve-vyuce-1-a-2-stupne

[3] Our Discovery Island. [online] učebnice.com [cit 2015-11-11]. Dostupné z WWW: http://www.ucebnice.com/skoly-a-skolky/ucebnice-pro-ms-zs-ss/zakladni-skoly/cizi-jazyky/anglictina/our-discovery-island/